V dnešní době je špatná výslovnost (odborně zvaná dyslalie) u dětí předškolního věku stále častějším problémem. Je jasné, že malé dítě není schopno ihned všechny hlásky vyslovovat správně. Vše má svůj čas a stejně tak i řeč. Kdy je ale ten správný věk, ve kterém by dítě mělo umět bezchybně vyslovit všechny hlásky? V tom se bohužel názory rodičů i odborníků liší. Všeobecně ale platí, že vývoj řeči (a tím tedy i výslovnosti) se uzavírá okolo sedmého roku, což souvisí se zásadními změnami ve vývoji dítěte a se zráním jeho nervové soustavy. Do sedmi let je tedy výslovnost dobře přístupná změnám a dá se mnohem snadněji ovlivnit, protože není ještě definitivně zakódovaná. Po sedmém roce se ale získané návyky zafixují a všechny změny (a případná náprava) jsou daleko pracnější. Nesprávnou výslovnost můžeme do sedmi let považovat za vývojový jev, později se už jedná o nedostatek či vadu.

            Mezi dětmi jsou velké rozdíly a není možné po nich chtít, aby všechny ve stejný čas mluvily stejně a hlavně správně. Zářným příkladem toho jsou i moje tři dcery. Nejstarší uměla ve třech letech bravurně vyslovit všechny hlásky a mluvila krásně ve větách. Zatímco druhá dcera ve dvou letech používala jen pár slovíček a více mluvit začala až od poloviny čtvrtého roku, když už chodila do školky a potřebovala se dorozumět. Nicméně o správné výslovnosti nemohla být vůbec řeč. Od necelých pěti let jsem s ní začala jezdit na logopedii, aby s nástupem do školy mluvila bez šišlání. Postupně se všechny hlásky naučila, ale správně vyslovovala jen u paní logopedky. V běžné řeči si stále šlape na jazyk, protože je lenošná si dát tu práci a mluvit správně, i když už to umí. No a třetí dceři jsou čtyři roky a správně mluvit také nebude. A co hůř, ani nechce. Neumí sykavky, takže šišlá, ani hlásky r, ř. Nicméně, zatím má je ještě podle odborníků v normě, tak ji netrápím logopedickými básničkami, ale procvičujeme hrou. Z toho plyne, že každé dítě je opravdu jiné a potřebuje jiný přístup. A někdy, pokud je dítě příliš tvrdohlavé a lenošné, ani ten přístup nepomůže a nezbude, než navštívit odborníka.

A kdy že je tedy ten správný čas začít s nápravou řeči?

            Každé dítě je výjimečné, a proto i osvojování si správné výslovnosti je individuální. Některé děti začínají během svého vývoje postupně používat jednotlivé hlásky ihned správně (a to včetně hlásek „r“ a „ř“, které v českém jazyce považujeme za nejtěžší), dalším se podaří nejprve vyslovit jakási hláska podobná té správné, kterou postupně zpřesňují, a některé děti používají místo té správné hlásku, která vůbec do fonetického systému nepatří, nicméně se jí vytrvale drží a nedají si vymluvit, že by to měly vyslovovat jinak. Toto je nejlépe vidět na sykavkách, kdy dítě umí jen jednu řadu (š, č, ž), zatímco druhou nepoužívá (s, c, z) a jindy šišlá tak, že všude používá zvuk, který je někde mezi „s“ a „š“ a my si zřejmě máme vybrat. Při hodnocení správné výslovnosti je tedy dobré nejprve rozdělit odchylky ve výslovnosti na ty, které můžeme v určitém věku s čistým svědomím považovat za takzvaně „normální“ a na ty, které nás varují, protože bez pomoci samy během vývoje prostě nezmizí. Při posuzování toho, zda je výslovnost dítěte „normální“ nebo ne, musíme brát v potaz zejména věk dítěte. Během prvních tří (někdy čtyř) let bývají mezi dětmi nápadné rozdíly a až zhruba okolo čtyř a půl let je možné stanovit jakási obecně platná pravidla pro určení toho, co je a co už není v normě. Přesto i v odborné literatuře se přesné vymezení věku, kdy má dítě ovládat správnou výslovnost určité hlásky, mírně různí a uvedené údaje bývají orientační. Opět totiž záleží, jak již bylo řečeno, na individuálním vývoji každého dítěte.

           Obecně by ale dítě mělo umět správně vyslovit:

· do 3 let hlásky a, e, i, o, u, m, t, b, p, h, k

· mezi 3. a 4. rokem hlásky au, ou, d, j, f, v, n, g, ch a začíná se vyvíjet hláska l

· po 4. roce hlásky ď, ť, ň

  • po 5. roce hlásky l a také sykavky s, c, z, š, č, ž (i když se dětem občas podaří je zaměnit). Vývoj výslovnosti sykavek (zejména c, s, z) může probíhat pomaleji, a to až do 6,5 let, zejména tehdy, jestliže dítě nemá dostatečně vyvinutý fonematický sluch (schopnost sluchem správně rozlišovat hlásky) a dobrou pohyblivost jazyka.

· ke konci 5. roku také hlásky r a ř (na jejich správnou výslovnost si ale ještě chvíli budeme muset počkat, protože k upevnění by mělo dojít nejpozději do 7 let)

            Faktem ale je, že dítě mluví tak, jak slyší kolem sebe. Rozhodující je tedy mluvní vzor nás dospělých. Chceme – li, aby se dítě naučilo správně mluvit, neměli bychom na dítě (ani příležitostně) šišlat. Napodobovací reflex je totiž velmi silný a dítě si pak bude myslet, že je to tak správně. Svou roli hrají i jiné děti (straší sourozenec, nápadná výslovnost u kamaráda atd.) Na výslovnost mají samozřejmě značný vliv i výchovné postupy. Pokud se rodina dítěti obecně málo věnuje a dítě tráví hodně času samo, opožďuje se jeho vývoj celkově, protože nemá dostatek různorodých podnětů.

            Během vývoje řeči může také docházet k zaměňování některých hlásek za hlásky vývojově lehčí, ze kterých se postupně správné hlásky vyvinou (např. mašo, koža, tojo, výše zmiňovaná lyba atd.). Pokud jde o tříleté dítě, není nutné se znepokojovat, protože nejde o vadu výslovnosti, ale o přirozený vývoj. Některé děti také mohou zpočátku hlásky vynechávat nebo užívat správnou výslovnost hlásky jen v určitém postavení ve slově. Jak jsem již řekla, nejlepší pro rozvoj řeči u dětí je správný řečový vzor. Jsou vhodná i různá artikulační cvičení, která by měla probíhat formou hry, nikoli drilem.

            Pokud však dítě v určitém věku nesprávně vyslovuje mnoho hlásek nebo tvoří hlásky špatně (např. ráčkuje, tvoří sykavky s jazýčkem daleko vpředu mezi zoubky nebo mu uniká vzduch po stranách jazyka místo ve středu…), je vhodná návštěva odborníka – logopeda, aby se předešlo upevňování nesprávných řečových návyků.

A co nás na logopedii čeká?

            Než půjdete k logopedovi, budete potřebovat doporučení od pediatra, který má vaše dítě v péči. S tímto doporučením pak půjdete na logopedii, kde logoped dítě vyšetří, řekne, zda se jedná o vadnou výslovnost, a poradí, jak správně postupovat. Pokud má dítě opravdu vadnou výslovnost, budete na logopedii docházet tak dlouho, dokud nedojde k nápravě. Jak dlouho bude náprava trvat, záleží na vás a na dítěti, jak budete doma při procvičování pilní a také na tom, jak bude dítě ochotné s logopedem spolupracovat. U nás náprava trvala rok a půl, protože paní logopedka nácvik všech hlásek poctivě.

            Optimální by bylo navštěvovat logopeda jednou za týden. Většinou se ale domlouvají návštěvy jednou za 2-3 týdny, o to lepší a poctivější ale musí být domácí příprava. Frekvence návštěv záleží také na rozsahu vady výslovnosti, na věku dítěte a na jeho schopnosti s logopedem spolupracovat. Logoped vždy nejprve zopakuje látku, kterou s dítětem procvičoval na předchozím sezení, a následně přidá něco nového. Pak vám řekne, co máte doma s dítětem procvičovat. Nám dávala paní logopedka i okopírované materiály. Dobré je, když mohou být rodiče v poradně při práci logopeda a dítěte přítomni, aby viděli, jak správně doma nacvičovat a na co se zaměřit. S dítětem byste pak měli doma procvičovat každý den. Dobu cvičení je ale potřeba přizpůsobit individuálním možnostem dítěte. Někdy stačí procvičit mluvení jen pár minut denně, jindy je potřeba nácviku věnovat mnohem více času. Velice důležitá je ale motivace dítěte i rodičů. Není dobré dítě do mluvení nutit násilím, spíš zvolíme opět hru, kdy dítě ani neví, že něco procvičuje. S hravým nácvikem mluvení začněte co nejdříve. Mluvte na dítě co nejvíce (hlavně bez šišlání) a uvidíte, že se pomalu a rovnoměrně rozvinou postupně všechny potřebné schopnosti, které jsou ke správné výslovnosti potřeba. Dítě se tak vše naučí samo a bez „mučení“.  Naším cílem přece není výuka řeči, ale její přirozený vývoj. Pokud si ale nevíte rady nebo máte pocit, že je něco špatně, zajděte k odborníkovi, který vám zcela jistě poradí.

 

Mgr. Marie Čermáková Tomanová