Březen byl v naší třídě ve znamení nejrůznějších akcí. Hned na začátku března jsme byli opět bruslit a v polovině měsíce pak ještě jednou. A to i přesto, že se venku udělalo krásně teplo a jaro lákalo spíš k dovádění na hřišti než na zimním stadionu. Druhý březnový týden byl pro děti připraven projekt s názvem „Veselé zoubky“, kde se děti seznámily s tím, jak mají správně pečovat o svůj chrup. Kromě toho jsme tento týden také trénovali písničky na třídní kolo pěvecké soutěže. V dalším týdnu pak čekala na děti jarní keramika ve školní keramické dílně, kde si vyrobily krásné květináčky v podobě zajíčků nebo slepiček. To by člověk nevěřil, jak jsou ty děti šikovné a co dokážou, když mají motivaci. 

            V Českém jazyce jsme opět procvičovali a zlepšovali plynulé čtení s porozuměním. Mohu říci, že pokroky jsou vidět i u nejslabších čtenářů. Většina už zvládá číst bez obloučkování slabik tužkou a ukazují si při čtení pouze prstíkem. Kromě slabikáře zkoušíme číst i různé texty, u kterých děti plní nejrůznější úkoly, které slouží ke kontrole porozumění čtenému. Děti se také naučily samy hodnotit své vlastní čtení – čtou nahlas slova a hlídají si, jestli neudělaly při čtení chybu. Během března se děti ve slabikáři naučily číst písmena: F, G, Ď, Ť, Ň a slabiky dě, tě, ně, di, ti, ni, dy, ty, ny, bě, pě, vě, mě. Kromě čtení se děti zlepšují i v psaní. Všechny děti už píší perem, přesto tužku při psaní stále používáme – zejména tehdy, když se učíme psát nové písmeno. V březnu se děti naučily psát psací tvary těchto písmen: b, B, č, Č, Ž, ž, ř, Ř, K, E, L, ch, Ch. Kromě písmen děti pilně procvičovaly psaní slov, vět, opis, přepis a zejména psaní diktátů, na které jsme se zaměřili nejvíce. Z legrace jsem dětem také dala za úkol vymyslet a napsat krátkou pohádku o kočičce, aby si protrénovaly psací písmo a zapojily fantazii. Byla jsem mile překvapena, jak smysluplné věty dokázaly vymyslet a hlavně napsat. J Jsou to moji šikulové.

             V matematice se děti seznámily s počtem věcí do 20 a naučily se psát číslice od 11 do 20. Přesto je stále potřeba procvičovat sčítání a odčítání do 10, které by mělo pomalu jít bez používání prstíků. Většině už to jde, přesto však prsty pro děti zůstávají jakousi jistotou. Kromě klasických příkladů řešíme různé slovní úlohy, počítáme sčítací trojúhelníky, seznámili jsme se s pojmem nerovnost, stavíme krychlové stavby, kreslíme plánky staveb, skládáme parkety, modelujeme geometrické tvary a hlavně si hrajeme. Nejoblíbenější hrou stále zůstává hra na obchod.

            V Prvouce jsme si povídali o jaru, jarním počasí, přírodě, květinách, zvířatech atd. Zaměřili jsme se na svátky jara – tedy na Velikonoce, které nás čekají v dubnu. Povídali jsme si o tom, jak vypadá jaro na statku a na zahradě a v rámci toho jsme si zasadili fazole, hrášek a čočku do kelímků s vatou, aby měly děti možnost pozorovat, jak klíčí a roste rostlinka. A protože se děti o své fazolky ukázkově staraly, měli jsme brzy na okně pěknou malou zahrádku. Děti se také seznámily s tím, jak se orientovat v čase – naučily se dny v týdnu, měsíce a roční období. Další prima akcí v rámci prvouky byla výstavka a ochutnávka nejrůznějších druhů ovoce, které si děti přinesly. Sešla se nám pěkná hromádka nejrůznějších druhů od jablek po exotické druhy jako třeba liči. Ochutnávky se zúčastnily i děti, které nemají ovoce příliš v oblibě. Nejvíce ale všechny nadchla limetka, kterou toužil každý ochutnat. Na památku mají fotku, na které se všichni tváří opravdu rozkošně „kysele“.

                         Stejně jako v předchozích měsících jsem dětem a rodičům rozdala dotazníky, abych měla zpětnou vazbu na to, jak se jim dařila domácí příprava. Můžete si přečíst jejich reakce.

            Maminka Aničky napsala: „ Škola nás stále baví a do školy se každý den těšíme.“

            Maminka Karlíka napsala: „V březnu nastalo Karlíkovi trápení s alergií na pyl stromů kvetoucích na jaře. Možná i díky tomu byl roztěkaný a hůře se soustředil. Baví ho matematika, ale dělá zbytečné chyby ze zbrklosti a nepozornosti. Stále zápasíme s psaním. Jinak žádné problémy nemáme. Jak Karlík říká: „Dobrý!“ Je to i vaše zásluha. Děkujeme.“

            Maminka Pavlínky napsala: „Paní učitelko, u nás velká spokojenost, nemáme žádné výtky. Přejeme pevné nervy.“

            Maminka Helenky napsala: „Nyní je vše v pořádku. Helenka je v pohodě a ekzém se lepší. Děkujeme za váš přístup k Helence a jejímu zdravotnímu problému.“

            Maminka Kačenky napsala: „Paní učitelko, březen jsme docela zvládli, i když jsem měla problém dokupovat věci do vyučování. Jinak si myslím, že je Kačka snaživá. Na druhou stranu, když něco namítnu, že by mohla například lépe psát, tak odpoví, že je to dobré. Nevím, jak ve škole, ale doma je se vším hned hotová, připravovat se prý nepotřebuje, protože všechno má a umí.“ 

             Maminka Haničky napsala: „Hanička velice ráda čte. Stále však bojujeme s držením tužky.“

            Maminka Julinky napsala: „Z našeho pohledu se Julča velice zlepšila v psaní. Pero jí očividně sedí lépe než tužka. Každý večer si před spaním sama čte své knížky, snaží se a hlavně ji to baví. Občas, když píšeme úkoly z matematika, se stává, že Julinka dělá chyby, protože zcela neporozuměla látce z vyučování. Řekli jsme jí, ať se nebojí říct, že něčemu nerozumí.“

            Maminka Denisky napsala: Máme radost z toho, že si Deniska ve škole našla své místo. Trochu nás mrzí, že je málo zodpovědná a nevyřídí vzkazy, nepamatuje si, z čeho má domácí úkol nebo kolikrát nevytáhne z aktovky potřebnou věc, i když ji tam má, ale ledabyle prohlédne aktovku a raději řekne, že to zapomněla. Denisce dělá trochu problémy psaní, nepamatuje si písmenka, plete si je nebo je i špatně píše. I když doma procvičujeme, uvítali bychom více domácích úkolů na psaní.“

            Maminka Fandy napsala: „Fandu bavilo učení s vámi i v březnu. Potěšily ho pokusy s fazolí, kterou jsme už po velký vzrůst museli zasadit venku. Snad nezmrzne. J Fanda se naučil poznávat jarní kytičky a zopakoval si pojmenování domácích zvířat. V matematice se cítí dobře a sebejistě. I čeština Fandu baví. Poznává její záludnosti a ví, že to bude ještě dlouhá a složitá cesta. Sám píše rád, ale přinutit (či nějak pozitivně ho motivovat ke krasopisu) mi nejde. Hodně jsme se pobavili při trénování písně do soutěže. Nakonec vám prý stejně zazpíval něco jiného.“

            Maminka Terezky napsala: „Těší mě, že Terezku škola i učení stále stejně těší, s čímž jsem ani moc touto dobou nepočítala. Snažíme se učit pravidelně a někdy se daří více, někdy méně. Naštěstí je Terezka poměrně hodně snaživá a trpělivá. Děkuji i vám za trpělivost.“

            Maminka Věrky napsala: „Dobrý den, zase se budu opakovat, ale školu Sára zvládá (v rámci možností J) dle mého názoru dobře. Občas tedy nepochopí zadání v učebnici a neví, jak má úkol vyřešit. Doma se pak k tomu musíme vracet a já jí látku znovu vysvětluji. Také jsem si všimla, že se jí pletou písmenka „d“ a „b“, zapomíná čárky a háčky nad písmenky, tečky za větou atd. No, uvidíme. Děsím se toho, že by mohla mít některou z „dys“ poruch, jestli už se to takto brzy dá poznat.“

            Maminka Sáry napsala: „Tento měsíc jsme neměly žádné potíže. Naopak se mi zdá, že se Sára do školy a na učení hodně těší. I doma už tolik neprotestuje, když je čas dělat domácí úkoly. Ještě potřebuje trénovat psaní, ale sama si uvědomuje, že nějaké pokroky udělala a chce psát víc a víc. Moc se těší na čtenářský deník.“

            Maminka Marka napsala: „Myslím si, že tento měsíc žádný problém nenastal. Marek se hodně zlepšil v psaní, které ho baví, ale nejvíce ho chytla matematika.“

            Maminka Petříka napsala: „Petr stále nemá bližšího kamaráda a v poslední době se již několikrát zmínil, že by rád s někým seděl. Podle něj o si o přestávkách s nikým nehraje. Nevím, jestli se necítí odstrčený. Může to být i následek našeho opakování, aby se neúčastnil žádných dohadů a potyček. Jinak je vše bez problémů. Myslím si, že mu učení jde.“

            Z dotazníků vyplývá, že děti jdou pěkně kupředu a žádné větší problémy řešit nemusí. Většina se do školy těší a rodičům dělají svým chováním i výsledky radost. Jen tak dál…

Mgr. Marie Čermáková Tomanová