Nejdůležitější samozřejmě je, aby si děti přes prázdniny hlavně odpočinuly a nabraly síly na další školní rok. To ale neznamená, že budou celé dny sedět u počítače nebo u televize. Takové trávení volného času by nebylo dobré pro tělo ani pro mozek. Proto si myslím, že by se děti o prázdninách učit měly. A dokonce hodně. Ne však pouze pamětně, ale hrou a sbíráním zkušeností v reálném životě, což má v konečném důsledku mnohem větší hodnotu, než biflování se nic neříkajících vzorečků nebo snaha zapamatovat si informace o něčem, co dítě stejně asi nikdy na vlastní oči neuvidí. Prázdniny jsou přece časem nejrůznějších zážitků, tak proč sedět nad učebnicí, když můžeme vyrazit do „světa“, kde vše prozkoumáme na vlastní oči?  Stačí jen troška motivace a jdeme na to.

            Zajímavou a v poslední době i využívanou možností jak děti na prázdniny motivovat je, když si zavedou tzv. Prázdninový deník. Dnes už je samozřejmě k dostání i v tištěné formě v obchodech, ale osobně si myslím, že k tomu postačí obyčejný nelinkovaný sešit, který si děti vlastnoručně nadepíší a po svém vyzdobí. Každé dítě má svou vlastní fantazii, tak proč ji omezovat… A co že to ten prázdninový deník vlastně je? Na konci školního roku jsem každému dítěti z mé třídy koupila nelinkovaný sešit s tím, že do něj budou zapisovat vše, co o prázdninách prožijí. Do deníku mohou psát, kreslit, lepit fotografie (nejlépe vlastnoručně nafocené), pohlednice, vstupenky, účtenky od věcí, které si koupily, vylisované rostlinky, sáčky s kamínky z různých míst, mušličky od moře atd. Mohou tam psát i příklady a počítat, kolik peněz utratily za zmrzlinu či jiné drobnosti. Zkrátka, fantazii se meze nekladou. Děti to nadchlo a domluvili jsme se, že deník po prázdninách přinesou do školy, aby se společně všichni podělili o své prázdninové zážitky. Jsem zvědavá, kolik z nich deník opravdu přinese.

            Pokud ale chceme, aby prázdninový deník fungoval, tak ho děti nesmí vést z donucení, ale proto, že samy chtějí. Bude to jejich památka na chvíle, které prožily a které si chtějí uchovat. A pokud ho neztratí nebo nevyhodí, tak nad ním možná budou v dospělosti jednou sedět se svými dětmi a vyprávět jim o svém dětství a zážitcích. Myslím si, že takové chvíle, kdy rodič vypráví, jsou pro děti i nás rodiče k nezaplacení, protože sbližují celou rodinu a umožňují dětem vidět mámu a tátu i v jiném světle, než jen jako autoritu.

            Není to ale jen prázdninový deník, který děti učí a motivuje. Je spousta dalších aktivit, které se svými ratolestmi můžete o prázdninách (a samozřejmě i mimo ně) provádět. Pokud milujete přírodu a rostliny, můžete si s dětmi založit herbář. Sbírejte na svých výletech rostlinky, sušte je, hledejte o nich všemožné informace. Můžete si také založit sbírku kamenů nebo fotografií zvířat, která na svých cestách potkáte. Vezměte si atlas a vypravte se na houby. Pokud vám nechutnají, tak přece není nutné je sbírat, stačí pouze pozorně sledovat a všímat si toho, jak doopravdy vypadají. Pozorovat život v přírodě je přece daleko zábavnější, než o něm jenom číst. Dobré také je, když si o všem, co uvidíte, společně popovídáte. Můžete také hledat informace na internetu, v encyklopediích atd. A pokud si nebudete vědět s nějakou rostlinou, kamenem, zvířátkem či něčím jiným rady, můžete zajít i do muzea nebo za odborníkem, který vám určitě poradí.

            Velkou výzvou pro děti také je, když mohou výlety plánovat společně se svými rodiči. Dnešní děti jsou již natolik vyspělé, že umí s moderními technologiemi často pracovat lépe a rychleji než leckterý dospělý. A pokud nejste zastánci moderních technologií, jednoduše jim dejte do ruky mapu. Mnohdy je to větší výzva než práce s počítačem či navigací. Dejte jim šanci a uvidíte, že to zvládnou. Nechte je vyhledat a naplánovat trasu výletu, kterou pak společně zkontrolujete a domluvíte detaily.

            Pokud jedete na dovolenou do zahraničí, nechte dítě, aby se zkusilo domluvit. Určitě ze školy již nějaká slovíčka a věty zná, tak proč si to nevyzkoušet v praxi. Nebo si může v restauraci projít jídelníček a zkusit si, zda dokáže vybrané jídlo objednat. Je jasné, že to asi bude s vaší vydatnou pomocí, ale i snaha se cení. Dítě tak postupně ztratí zábrany při mluvení cizí řečí a na konci dovolené už možná zvládne vše vyřídit samo. Řekla bych, že mu to dá mnohem víc, než školní výuka, která je bohužel často zaměřená jen na biflování slovíček.

            Je zcela jasné, že jen málo rodičů může se svými dětmi trávit celé prázdniny. To ale neznamená, že se dítě musí doma nudit. Existuje spousta táborů nebo jiných akcí, na které je možné děti poslat. Při jejich výběru bychom ale měli brát ohled na to, co dítě baví a o co se zajímá. Zcela určitě dítě nepošleme na koňský tábor, pokud se koní bojí. Důležité je, aby si ono samo řeklo, o co by mělo zájem. Pokud se nám totiž podaří tábor vybrat správně, tak nejen že si z něj dítě přiveze spoustu pěkných zážitků, ale také získá nové kamarády a mnoho nového se naučí.

            Spousta dětí také tráví část prázdnin u příbuzných – zejména u prarodičů. Život tam je ale většinou jiný než doma, protože babička a děda (nebo jiní příbuzní) mají své zvyky, svůj harmonogram dne, většinou již nejsou tak vytíženi jako rodiče (pokud tedy ještě nechodí do práce) a mají díky tomu na děti mnohem více času a sil. Často také chovají různá domácí zvířata nebo mají zahrádku, sad či políčko. Děti díky tomu zjistí, že mléko, skutečně dává kráva (která je mnohem větší než na obrázku), že má koza rohy, že slepice opravdu snáší vajíčka, že zelenina a ovoce ze zahrádky je mnohem chutnější než z obchodu atd. Na druhou stranu ale také uvidí, co to dá práce a také jak dlouho trvá, než vzejde úroda, kterou pak můžeme sníst. Věřte, že takovéto učení v praxi dá dětem opravdu hodně. Z toho vidíme, že i na prázdninách u příbuzných děti zažijí spoustu zajímavého a nového. A když si tak vzpomenu na své dětství, co může být hezčího, než chvíle, kdy babička s dědou začnou vzpomínat, jak to bývalo za jejich mládí, jaké to bylo, když byla máma malá atd. Na základě jejich vyprávění pak mohou zkusit děti vyrobit rodokmen nebo napsat rodinnou kroniku. Určitě se pobavíte.

            Děti se ale mohou učit i doma. Velice rády totiž chodí nakupovat, proto není nutné, aby vše obstarávala maminka. Pro menší nákup může zajít i dítě. Procvičí si tak paměť, když se bude snažit zapamatovat si nákup, ale i matematiku, když si bude počítat, kolik utratí a jestli mu u pokladny vrátili správně. Také můžete dát dítěti o něco více peněz, aby si mohlo koupit nějakou tu dobrotu. Na něm pak už bude, aby si spočítalo, zda mu budou zbylé peníze na jím vybranou věc stačit.

            Pokud plánujete dělat večer na zahradě táborák, může ho zkusit připravit dítě. Řekněte mu, jak se to dělá a ono už si poradí. Samozřejmě, že ho zapálí pod vaším dohledem, ale i tak se bude cítit důležitě, když mu dáte důvěru. Může také spolu se svými sourozenci nebo příbuznými dětmi či kamarády vymyslet doprovodný program k táboráku. Mohou společně nacvičit písničky, scénky atd., kterými pobaví nás dospělé. A věřte, že při takových akcích bývá spousta legrace.

            Je hodně aktivit, které můžete se svými dětmi o prázdninách dělat. Od návštěvy koupaliště, kde se dítě bude učit plavat bez kruhu a bez rukávků, skákat do vody, potápět atd., přes muzea, hrady, zámky, různé zoologické a botanické zahrady, arboreta, skanzeny… Všude tam se dá naučit a poznat něco nového, aniž bychom do toho museli děti nutit. Stačí jen mít plán a můžeme vyrazit. A někdy to jde i bez plánu. Spontánní zážitky totiž bývají mnohdy ještě intenzivnější než ty naplánované.  Většinou stačí děti trochu nadchnout a o víc se nemusíme snažit.

            Mohla bych samozřejmě pokračovat s dalšími náměty a nápady, ale ty už nechám na každém z vás. Každopádně je toho mnoho, co se děti mohou o prázdninách naučit, aniž by měly pocit, že se něco doopravdy učí. Všeho ale s mírou. Není určitě dobré, abychom děti umořili novými zážitky a sebe zničili neustálým vymýšlením aktivit pro ně. Je také potřeba jen tak relaxovat. Proto plánujte a vymýšlejte činnosti tak, aby byly poučné, ale zároveň i takové, kdy se budou snažit hlavně děti a vy rodiče budete mít chvilku na regeneraci a oddech. Berte to tak, že prázdniny jsou pro děti, ale i pro nás časem odpočinku, proto i učení by mělo být hravé, zábavné a hlavně prospěšné pro všechny zúčastněné

Mgr. Marie Čermáková Tomanová