Za pár dní začne nový školní rok a vy povedete své dítko poprvé do školky. Ne vždy se to ale obejde bez slziček a je jedno, jestli to budou ty dětské nebo vaše. Nástup do školky je důležitým mezníkem v životě dítěte, protože končí jedna etapa jeho života, kterou povětšinou trávilo ve společnosti svých rodičů, zejména matky, bez které doposud bylo maximálně jen několik málo hodin. Teď ale přichází období, kdy maminka musí nastoupit do práce a dítě tak bude trávit většinu dne ve společnosti jiných dětí a dospělých, které nezná. Je tedy pochopitelné, že se asi bude trochu bát a možná bude i plakat. Hodně záleží na jeho povaze, ale také na tom, jak vy sami dítě na nástup do školky připravíte. 

            Je jasné, že malé dítě netuší, co ho ve školce vlastně čeká (tedy za předpokladu, že ve školce nikdy nebylo) a je odkázáno na to, co mu o ní my dospělí řekneme. Důležité tedy je, abychom dítě na školku pozitivně naladili, abychom ji zkrátka vylíčili v těch nejlepších barvách. Chceme-li totiž, aby se nástup do školky obešel bez slziček, musí se do ní dítě TĚŠIT. A jak toho docílit?

Srovnejte si vlastní myšlenky

            Je velice důležité, abyste vy rodiče byli vnitřně přesvědčeni, že školka bude pro vaše dítě přínosem. Pokud máte pochybnosti, citlivé dítě to vycítí a je pravděpodobné, že tento váš neklid převezme a díky tomu bude na školku reagovat negativně. Základem školky bez slziček tedy je (zejména u citlivějších dětí) vaše naprosté a nehrané srozumění s tím, že mateřská školka je pro dítě to nejlepší řešení. Pokud ale už dopředu pochybujete a jste přesvědčeni, že vaše dítě bude ve školce plakat, pak to tak nejspíš bude. Proto si vše nejprve srovnejte sami v sobě a teprve pak se o školce začněte bavit s dítětem.

Povídejte si s dítětem

            V dnešní době většina dětí nastupuje do školky v okamžiku, kdy se matka musí vrátit zpět do zaměstnání. V takovém případě není vyhnutí (pokud tedy rodina nemá v blízkosti hlídací babičku) a dítě do školky prostě musí, ať chce či nechce. I tak je ale potřeba ho na školku připravit. Proto si o ní začněte vyprávět. Povídejte si o tom, jak to ve školce chodí, co vše se tam dělá, co všechno se dítě naučí, jaké tam jsou hračky, kdo jsou paní učitelky, že tam budou další děti, mezi kterými si určitě najde nové kamarády atd. Zkuste dítě na školku naladit ještě před tím, než půjdete k zápisu. A i po něm si o školce vyprávějte, a to i tehdy, když se vám bude zdát, že je to pořád dokola. Spousta věcí, které rodiče berou jako něco zcela jasného a samozřejmého, nemusí být už tak zřejmá pro dítě. A i když jste spolu všechno probírali už tolikrát, ještě neznamená, že se dítě s novou skutečností ztotožnilo a pochopilo ji. Zejména citlivější děti, které jsou na svou matku hodně fixované, si kladou stále dokola otázky typu: Proč musím začít chodit do školky? Co tam budu celý den dělat? Proč už si nemůžu hrát celé dny doma s maminkou? Co když na mě máma zapomene a nikdo si pro mě nepřijde? Vám tyto otázky připadají směšné, ale dítěti ne. Nestačí vše vysvětlit pouze jednou. Povídejte si s dítětem o školce vždy, když bude chtít, jen tak docílíte toho, že na ni bude připraveno a bude se do ní těšit. Můžete si také na školku společně i hrát. Buď jen sami dva, případně si pozvěte děti kamarádek a hrajte si na školku společně. Uvidíte, že to bude mít úspěch.

Připravte dítě na odloučení

            Nástup do školky je pokaždé spojen s odloučením, které je nejčastější příčinou dětských slziček. Dítě má totiž strach, že si pro něj nepřijdete, že ho opouštíte a ono už vás nikdy neuvidí. Některé děti nemají s odloučením od rodičů žádné problémy, jiné děti jsou ale bojácné a uplakané. Další zase projevují svoji nelibost vztekem a jiné děti chodí ze začátku do školky odvážně a sebevědomě a pocit strachu z odloučení se u nich rozvine až po několika dnech či týdnech. Proto je nutné krátkodobé odloučení postupně natrénovat, aby dítě získalo jistotu, že se za ním vždycky vrátíte. Domluvte se s babičkou nebo někým jiným, koho dítě dobře zná, že občas na chvíli někam půjdete a oni dítě pohlídají. Zpočátku pouze na krátkou dobu a postupně můžete interval odloučení natahovat, aby si dítě zvyklo a nebylo ve stresu. Můžete také vyzkoušet paní na hlídání, aby si dítě pomalu zvykalo na společnost cizích lidí.

Trénujte samostatnost

            Dalším problémem malých dětí jsou potíže se samostatností a sebeobsluhou. Některé se bez větších problémů dokážou samy obstarat a jiné (zejména nejmladší školáčci) jsou naopak pomalé a nemotorné. Proto veďte dítě od útlého věku k samostatnosti v hygieně, jídle a oblékání. Nechte dítě, aby se zkoušelo oblékat a obouvat samo; nechte ho, aby si samo nachystalo kartáček se zubní pastou a zkusilo si vyčistit zoubky (samozřejmě mu je pak dočistěte); nekrmte ho (i když bude jídlo všude a vy už to nebudete moci vydržet) - spíš ho naučte, jak zacházet se lžící a jak správně jíst; naučte dítě pít z hrnečku; naučte ho chodit na záchod nebo alespoň včas říci, že se mu chce (u nejmenších dětí) atd. Veďte dítě od malička k samostatnosti a nechte ho zažít pocit, že se o sebe zvládne postarat i samo. A aby mu to ve školce šlo lépe, pořiďte oblečení, které se snadno obléká a obuv na suchý zip, která se snadno obouvá.

Zaveďte rituály

            Jak jistě víte, děti rituály milují. Proto nespoléhejte na improvizaci a trénujte všechno, co se dá. Kromě oblékání, obouvání, smrkání a chození na záchod, můžete dopředu nacvičit i loučení, které bývá na počátku chození do školky často obtížné. Proto si při nácviku odloučení s dítětem vymyslete jednoduchý scénář, který dodržujte, i když bude dítě na chvilku hlídat babička. Může to být například malá pusinka, pohlazení, nějaké smluvené heslo, zamávání … a pak odejděte. Žádné vracení, žádné srdceryvné scény nebo otázky, jestli se dítěti nebude stýskat. Prostě vykonejte rituál a odejděte. Když budete v klidu vy, bude v klidu i dítě. A pokud přece jen dojde na slzičky, nepodléhejte panice a odejděte. Věřte tomu, kdo bude vaše dítě hlídat. Určitě danou situaci zvládne. Nikdy však neodcházejte bez rozloučení a bez toho, že by dítě vědělo, kdy se vrátíte nebo kdy si pro něj přijdete. Dítě potřebuje mít jistotu, ke které se upne a které bude věřit.

Neseďte celý den doma

            Velice důležitý je pro dítě také kontakt s vrstevníky. Musí se naučit najít si k nim cestu. Je jasné, že malé děti si nejraději hrají samy, ale postupně budou kamarády potřebovat. Jestliže bude dítě celé dny pouze s vámi, nenaučí se vycházet s ostatními dětmi a lidmi, což mu pak bude ve školce velice chybět. Každý kontakt s vrstevníky je pro dítě, které má nastoupit do školky, výbornou zkušeností. Můžete se také například domluvit v soukromé školce nebo v dětském centru, že tam občas své dítě přivedete. Také se můžete ve školce, kterou bude vaše dítě navštěvovat, zeptat na postupnou adaptaci. Můžete se také domluvit s jinými maminkami, jejichž děti půjdou do stejné školky, že uspořádáte malou seznamovací párty. A poté se můžete občas sejít někde na hřišti nebo jinde, aby si na sebe děti pomalu zvykly. Bude jim to jen ku prospěchu.

Když přijde den „D“

            Určitě si s dítětem popovídejte o tom, jestli všemu rozumí a hlavně o tom, jak se cítí. Večer si společně vyberte oblečení, které si na sebe dítě oblékne, a zkontrolujte, zda máte připraveny všechny důležité potřeby. Také se domluvte na tom, kterou oblíbenou hračku nebo věc si do školky vezme (určitě mu nebraňte, bude mu připomínat vás a domov). Pak si společně nastavte budík - raději o trochu dřív, ať máte na všechno čas. Zamezíte tak zbytečnému stresu a spěchu. Při odchodu ze školky aplikujte nacvičený rituál loučení a loučení nijak neprotahujte. A pokud přece jen cítíte nějaké obavy, domluvte se s paní učitelkou na tom, že kdyby se vyskytl jakýkoli problém, kontaktuje vás. Určitě ale své obavy nedávejte před dítětem najevo. Pamatujte, že dítě potřebuje cítit a vidět, že jste v pohodě.

Mgr. Marie Čermáková Tomanová