Život se pomalu vrací do normálních kolejí a děti si opět musí zvyknout na pravidelný režim a plnění školních povinností. Někdo se těší, jiný ne, prázdniny už ale skončily a na ty další si děti budou muset nějaký ten pátek počkat. Teď je, ale i nás rodiče, čeká jiný úkol – jak se říká „zvládnout školu na jedničku“.

            To se sice hezky řekne, ale v některých případech hůře provádí. Začátek školního roku má však tu výhodu, že všichni mohou začít s čistým štítem a hlavně lépe, než jak tomu bylo vloni. Tedy pokud nemáte bezproblémové děti, které vše zvládnou bez sebemenší námahy. V takovém případě pak není asi nic, co by bylo potřeba zlepšovat. Takových geniálních dětí však mnoho není. Každý totiž čas od času narazí na něco, co mu nejde a s čím bude potřebovat pomoci.

              Určitě to taky znáte. Na konci prázdnin s dětmi nakupujete a připravujete vše potřebné do školy, nejlépe podle seznamu, který děti před prázdninami dostaly, a možná nakoupíte i něco navíc, kdyby bylo potřeba. Všechno společně podepíšete a nachystáte do aktovky. U nás to funguje tak, že v této fázi jsou moje děti nadšené z nových věcí a do školy se vcelku těší. Tedy těší se hlavně na kamarády, ale i na všechno nové, co je čeká. Jak ale začne školní rok, jejich nadšení postupně s přibývajícími povinnostmi a úkoly opadá. Někdy si říkám, že až moc rychle. Proto se je snažím motivovat, aby je učení bavilo a nevzdávaly se při prvním neúspěchu. Naopak, aby je neúspěch nastartoval k ještě většímu úsilí a snaze zvládnout to, co jim nešlo.  Jen tak je totiž možné, aby prošly školním rokem úspěšně a se vztyčenou hlavou.

            První školní dny často bývají náročné, a to ať už je naše dítě prvňáček nebo zkušený školák. Neustálé podepisování sešitů a učebnic, vyplňování formulářů, placení nejrůznějších poplatků, každodenní kontrola úkolů a aktovky, brzké vstávání, chystání svačin atd. postupně člověka prostě vysílí. Nehledě na to, že kromě školy je potřeba také naplánovat a domluvit nejrůznější kroužky, ve kterých budou děti rozvíjet své schopnosti a trávit volný čas. Ano, je toho opravdu hodně, co je potřeba na začátku školního roku zařídit a následně v tom neúnavně pokračovat až do dalších letních prázdnin. Důležité proto je, snažit se tyto první náročné dny zvládnout s nadhledem, abychom se z toho nezbláznili.   

            Mnozí si na začátku školního roku určitě slibujete, že budete tím nejvstřícnějším a nejklidnějším rodičem, a to i tehdy, když ne vše půjde úplně hladce. Realita ale bývá většinou jiná. Mnohdy se totiž přistihnete, že na děti nemáte tolik času, kolik by potřebovaly a že často (zejména když jste podráždění z práce) nedokážete zůstat v klidu, protože vás vytočí každá maličkost. U nás je to často také tak. Pokud ale chceme, aby naše děti ve školním roce dobře začaly a aby se jim dobře vedlo celých deset měsíců, budeme pro to muset něco udělat.

Pozitivně dítě nalaďte

            Určitě není dobré děti školou a špatnými známkami strašit. Naopak bychom je měli naladit tak, aby se pokud možno školy nebály, nejlépe, aby se do ní těšily. Děti můžete naladit na kamarády nebo na to, že se něco nového naučí. Můžete také společně zajít do knihkupectví a koupit pracovní sešity, ve kterých si bude dítě procvičovat. Nebo si zahrajte na objevitele a projděte si v učebnicích všechno, co budou ve škole letos probírat, aby dítě mělo trochu přehled a nebálo se, že něco nezvládne. Když bude vědět, že vy látce rozumíte, nebude z ní mít takový strach. A když nic jiného, tak určitě hodně chvalte a povzbuzujte (i třeba jen za snahu).

Dopřejte dítěti čas na rozjezd

            Byla by určitě škoda, kdyby hned na začátku září dítě nachytalo špatné známky jen proto, že si po prázdninách na všechno nevzpomene. Myslím si, že ani učitelé žáky po prázdninách hned nestresují diktáty a testy. Naopak postupně všechno zopakují, aby byl čas si na látku probíranou v loňském školním roce vzpomenout. Proto ani my rodiče bychom po dítěti neměli chtít zázraky, zvlášť když jsme s ním přes prázdniny nic nezopakovali.

Důležitá je samostatnost

            Chceme-li, aby naše děti byly samostatné a zodpovědné za sebe a své výsledky, je potřeba je k samostatnosti a zodpovědnost od malička vést. To ale neznamená, že si mohou dělat, co se jim zlíbí. Naopak. Děti musí vědět, že jsme jim kdykoli k dispozici, a že jim v případě potřeby pomůžeme, ale také, že mají určité povinnosti, které musí splnit a zvládnout. Většina z nás dostala v první třídě na záda aktovku a na krk klíč od domu s tím, že dokážeme ze školy dojít sami. Dnes je to bohužel jiné. Dnešní děti místo klíče dostanou mobil, aby zavolaly starostlivého rodiče, který je ochotně odveze všude, kam si řeknou. Takto děti ale samostatnosti a zodpovědnosti nenaučíme. Pokud chceme, aby byly samostatné a schopné si samy naplánovat a organizovat svůj čas, musíme jim dát důvěru a poskytnout dostatek prostoru a volnosti pro jejich osobní rozvoj. Proto ano, buďme dětem k dispozici, ale v rozumné míře.

Nastavte a dodržujte pravidelný režim

            Aby mohlo být dítě úspěšné, nesmí žít ve stresu a shonu. Proto si ještě před začátkem roku společně domluvte pravidla a nastavte dítěti pravidelný režim, který budete důsledně dodržovat. Dítě by mělo ve stejný čas vstávat a chodit spát. Dostatek spánku je pro učení opravdu důležitý. Nevyspalé dítě toho moc ve škole nepochytí.

            Také domácí úkoly a přípravu na druh den by dítě mělo dělat nejlépe ve stejný čas, i když je to často díky kroužkům velice obtížné. Přesto i v tomto je pravidelnost důležitá, aby pak dítě mělo dostatek času na odpočinek a volný čas, který si bude organizovat samo, čímž se učí samostatnosti, jak jsem již psala výše. Určitě není dobré, když si dítě dělá úkoly pozdě večer nebo brzy ráno. Na ráno si nechte opravdu jen ty nejnutnější povinnosti a nechte si časovou rezervu, aby rána probíhala v klidu. Díky tomu budete vy i dítě v pohodě. Spěch ničemu neprospívá.

Dítě nepřetěžujte

            Stejně jako my dospělí, tak i děti bývají po dni plném nejrůznějších aktivit unavené. Je proto potřeba odpolední aktivity na začátku školního roku plánovat tak, aby dítě příliš nezatěžovaly, ale sloužily spíše k odpočinku. Nemá smysl, aby dítě běhalo z kroužku do kroužku a bylo by z toho nervózní, vystresované a unavené. Unavené dítě je nesoustředěné a o nějaké domácí přípravě odpoledne už nemůže být řeč. V takovém případě mu poskytněte čas na regeneraci a úkoly udělejte později.

Vytvořte mu prostor, kde se bude učit rádo

            Ne každé dítě má svůj pokoj nebo alespoň psací stůl, kde se může v klidu učit. Pokud je to i váš případ, pak předem dobře promyslete, jak alespoň dočasně takové klidné místo připravit. Rozhodně by to neměl být jídelní stůl prostřený k večeři, ale ani malý konferenční stolek, kde si dítě bude křivit páteř a kazit oči. Než se společně začnete učit a vypracovávat domácí úkoly, popovídejte si a zkontrolujte, zda má dítě připraveny všechny potřebné pomůcky, abyste pak neztráceli čas jejich chaotickým hledáním.

Nepodceňujte problémy a buďte dítěti oporou

            Každé dítě potřebuje, aby mu dospělí pomáhali a stáli při něm. Zejména v prvních dnech si děti někdy nevzpomenou ani na úplně samozřejmé věci, což jim na sebevědomí moc nepřidá. Proto bychom se jim měli, zejména na počátku školního roku, věnovat co nejvíce. Určitě nečekejte, až se nějaké problémy objeví, ale snažte se jim společně předcházet. A když se i přesto nějaký ten problém vyskytne, určitě dítě podpořte a pomozte mu, aby v tom nebylo samo. Každý den si pro dítě nechte dostatek času a povídejte si s ním o všem, co zažilo, co mu udělalo radost nebo co ho trápí. Čas, který strávíte se svým dítětem, je to nejdůležitější, co mu můžete dát, i když z něj třeba zrovna Einstein nebude.

Mgr. Marie Čermáková Tomanová